 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Slovo keramika vzniklo z řečtiny. Označuje výrobky z různých typů hlíny (často s příměsí dalších nerostů), které vznikly tvarováním a vypalováním.
Keramika bývá tradičmě dělena na:
1. Hrubou keramiku, kterou se označují cihlářské výrobky
2. Jemnou keramiku, kterou označujeme ostatní keramické výrobky.
První keramika se objevuje ke konci paleolitu.
Vlastním jménem Ruiz y Picasso, španělský malíř, grafik, sochař a keramik baskického původu. Od roku 1904 ve Francii. Expresivní modré období v letech 1902–04 vyrůstající z umění přelomu století, lyrické růžové období v letech 1905–07, v následující fázi vliv africké plastiky, iberského archaického umění (Avignonské slečny) a francouzského malířství vrcholí v kubismu.
Hrnčířský kruh se poprvé objevil přibližně před 5000 lety v Egyptě, na Středním východě a v Asii. Těžké talíře se obvykle vyráběly z kamene nebo dřeva a točilo se jimi pomocí tyčky zasunuté do zářezu v horní části kola. V určitých oblastech Středozemí otáčeli kruhem pomocníci, kteří tahali za řemenice, nebo leželi na zádech na zemi a otáčeli jím nohama. V průběhu času se hrnčířský kruh prodloužením hřídele vyvinul v pohodlnější a jednodušší nástroj s výš zvednutým talířem, takže hrnčíř už u něj mohl sedět. Otáčet kruhem umožňovala tyčka zasunutá do zářezu na okraji talíře.
