Hrnčířský kruh se poprvé objevil přibližně před 5000 lety v Egyptě, na Středním východě a v Asii. Těžké talíře se obvykle vyráběly z kamene nebo dřeva a točilo se jimi pomocí tyčky zasunuté do zářezu v horní části kola. V určitých oblastech Středozemí otáčeli kruhem pomocníci, kteří tahali za řemenice, nebo leželi na zádech na zemi a otáčeli jím nohama. V průběhu času se hrnčířský kruh prodloužením hřídele vyvinul v pohodlnější a jednodušší nástroj s výš zvednutým talířem, takže hrnčíř už u něj mohl sedět. Otáčet kruhem umožňovala tyčka zasunutá do zářezu na okraji talíře.
